Jak se dítě naučí cizí jazyk? Do 7 let snadno & rychle!
Angličtina mě provází od základní školy. V práci jsem ji používala dennodenně. Neobejdu se bez ní při komunikaci s manželem, poslechu své oblíbené písničky nebo při spuštění běžné aplikace v mobilu. Ale když se mám naučit něco nového, trvá mi to věčnost. Pak nevědomky cosi utrousím před svým dvouletým synem a on mi anglické slovíčko bez váhání zopakuje. Často s bravurní výslovností. A co víc, neváhá mi ho připomenout klidně o pár minut později. Hlava mi to nebere.
Ale má to svůj důvod. Každé miminko se rodí s obrovským potenciálem v podobě sto miliard mozkových buněk. A mezi nimi jsou miliony připraveny absorbovat jazyk. Jakýkoli, nejen mateřský. Mozek roste tím, že tyto buňky spojuje, ale většina z nich tam jen tak „čeká“. Chybí jim totiž propojení, tedy zkušenost. Dítě potřebuje jazyk zažít, a to ideálně všemi smysly. Jeho mozek si pak uchová spojení, která využívá nejčastěji.
Nikdy není příliš brzy na to začít
Na tzv. „okno příležitosti“ upozorňovala i Maria Montessori ve svém pedagogickém přístupu. Dítě v tomto období nadšeně přijímá jakékoli jazykové podněty, kterým je vystaveno. Stačí jen vhodně vytvořit prostředí, ve kterém se bude učit přirozeně a s radostí. Tato zvýšená vnímavost však postupně klesá s tím, jakmile si jazyk osvojí.
Zajímavé je, že cizí jazyky stimulují stejnou část mozku jako jazyk mateřský. K oddělenému zpracovávání mateřského a cizího jazyka dochází až v sedmi letech a nová nervová spojení mezi buňkami už tedy nevznikají. Mezi sedmým a desátým rokem je většina mozkových spojení pro jazyky ustálená a učení se tak stává mnohem obtížnějším. Což určitě potvrdí každý dospělý.
Předsudky stranou, často za nimi stojí neznalost
Rad a tipů od našich rodičů a babiček si velmi vážíme. A leckdy bychom se bez nich neobešli. Na druhou stranu věda pokročila, svět se mění a spolu s tím i některé doteď zažité názory.
„Vždyť ještě neumí pořádně ani česky, tak mu nepleť hlavu…“
Učit dítě v raném věku více jazykům může být matoucí nebo náročné – dřívější generace by se pod tohle zajisté podepsaly. Ale moderní výzkumy i praxe jasně ukazují, že malé děti jsou schopny výuky více jazyků, a to s přirozenou lehkostí. Tato schopnost jim navíc v dnešní globalizované společnosti přináší mnoho výhod.
„Je mu jedno, co mu říkáš – ještě to nechápe.“
Interakce a zpětné vazby se od vašeho nemluvněte v prvních měsících života nedočkáte, to je pravda. Ale ruku na srdce, v čem je to jiné od češtiny? Věřte, že každá minuta, kterou dítěti věnujete, má obrovský význam. Nejen pro něj, ale i pro vás. I když na vaše „Hello“ uslyšíte jen „bla bla bla“.
Miminka z každé chvilky vytěží mnohem více, než si dokážeme představit
Když měla moje dcera jeden rok, hrála jsem si s ní s maňáskem v angličtině. Zvířátko šplhalo po houpačce nahoru a říkalo „UP UP UP“ a pak sklouzlo dolů se slovy „DOWN DOWN DOWN“. Čas plynul a o rok později jsme si hru zahrály znovu. To už uměla mluvit. Vzala si maňáska, došla k houpačce a sama začala hru komentovat: „UP UP UP“, „DOWN DOWN DOWN“. Vše si tedy zapamatovala a slova se naučila správně používat.
Moje rada? Vydržte. Všechna energie a úsilí, které vynaložíte dnes, se vám vrátí. A jednou vám za to vaše děti snad i poděkují.